Alfa – Václavské náměstí (Nové Město, č. 28)

Palác U Stýblů - Alfa
V rámci restituce se objekt Alfa, který patřil kdysi k nejluxusnějším na Václavském náměstí, v 90. letech vrátil do majetku rodiny Stýblů. Jeden z největších pražských restituentů Ondřej Stýblo, pravnuk stavebníka paláce, získal po roce 1989 domy, které nebyly v příliš dobrém stavu. Do jeho majetku patří rovněž zámek Miletín a přilehlé pozemky.

Palác U Stýblů navrhli architekti Ludvík Kysela a Jan Jarolím v tehdy aktuálním konstruktivistickém stylu. Funkcionalistický objekt s příčnými křídly byl vystavěn v letech 1928 až 1929. Když pohlédneme nahoru, tak železobetonová žebra prosklené střechy nad hlavním traktem pasáže připomínají trup člunu.

Vznik této budovy má zajímavý příběh. Adolf Stýblo, syn stavebníka paláce (Václava Stýbla), se přátelil s populárním hercem Vlastou Burianem, a to byl důvod, proč požádal svého otce, aby pro něho v paláci vybudoval divadlo. Burianovi se ale prostory zdály příliš malé, a tak zde našla své místo scéna Oldřicha Nového. Později zde mělo své zázemí i divadlo Semafor. Palác Alfa měl tři podzemní a osm nadzemních podlaží. Druhý a první suterén byly v traktu do náměstí využity pro obchodní účely. Součástí pasáže byl velký biograf Alfa (1250 sedadel), v době svého vzniku největší v Praze. Se svým jménem se dostal na první místo v nabídce pražských kin, prezentované tehdy podle abecedního pořádku. Prostor za projekční sklápěcí stěnou patřil jevišti. Nutno poznamenat, že kino Alfa v r. 1989 dostalo moderní stereo Dolby systém, který podstatně zvýšil technickou kvalitu reprodukce zvuku.

První patro paláce zabíraly v celém svém rozsahu kavárenské místnosti a velké prosklené plochy umožňovaly výhled na Václavské náměstí i do klidné Františkánské zahrady. Hosté mohli z ptačí perspektivy prvního patra pozorovat život v pasáži.
A jak je tomu dnes? Projděte si pasáž sami a můžete porovnávat...

Architekt Ludvík Kysela (*25. 4. 1883 v Kouřimi, †10. 2. 1960 v Praze)

Ludvik Kysela V letech1902 až 1908 studium architektury na české technice v Praze.
Po první světové válce byl pracovníkem pražského stavebního úřadu a Státní regulační komise.
Účastník řady architektonických soutěží.
Po druhé světové válce ještě pracuje ve Státním ústavu pro projektování výstavby hl. m. Prahy a později v projekci Kovotechny.
Realizoval několik významných budov v centru Prahy, pro které je charakteristické především užívání velkých skleněných ploch.