Kam za přednáškou a historií?

Americké centrum v Praze má k dispozici dva přednáškové sály a knihovnu pro veřejnost, která je otevřena od pondělí do čtvrtka od 13.00 - 16.00 hod. Za dobu svého působení (od roku 2006) se zde uskutečnila řada úspěšných výstav, přednášek i kulturních akcí pro veřejnost, které pomáhají „udržet" americko-české vztahy a prohlubovat vzájemné přátelství.

Nejúspěšnější akcí letošního léta bylo jediné pražské veřejné vystoupení astronauta Andrewa Feustela a jeho manželky Indiry, které dne 5. 8. 2009 přilákalo do zahrady Wratislavského paláce rekordní počet návštěvníků. Více než 250 lidí, mezi kterými byli významní akademici, populární experti na astronautiku, studenti i pamětníci prvních letů do vesmíru, vyslechlo příběh o muži, který s posádkou raketoplánu Atlantis letěl letos v květnu na poslední servisní misi k Hubbleovu vesmírnému teleskopu. Feustel vzal s sebou na palubu českou vlajku a secesní vydání sbírky Písní kosmických od Jana Nerudy. Tuto knihu vybrali pro cestu na oběžnou dráhu představitelé Astronomického ústavu Akademie věd ČR. Právě tato instituce pozvala do České republiky nejen Andrewa Feustela, ale také jeho manželku Indiru se dvěma syny. Česká veřejnost tak měla možnost poznat české kořeny této rodiny. Indira Feustelová má české předky z matčiny strany a hrdě se ke svému původu hlásí. Ne náhodou byl podtitul celého podvečera pod širým nebem „Cherchez la femme". Právě Indiře Feustelové zazpívali diváci v doprovodu zpěváka Radka Tomáška a kytaristy Tomáše Karmazína píseň Žádná jiná. Večer doplnili svými postřehy a znalostmi ředitel Astronomického ústavu AV ČR Petr Heinzel a známí experti na astronautiku Tomáš Přibyl, Antonín Vítek a Jiří Grygar.

Více informací o Americkém centru i program plánovaných akcí naleznete na www.americkecentrum.cz.

O historii domu v ulici Tržiště 13 (Malá Strana)
Wratislavský palác se nachází v atraktivní diplomatické a turisticky nejnavštěvovanější čtvrti Prahy 1 - na Malé Straně (Tržiště 13). V blízkosti sídlí americká ambasáda. Palác je stále ve vlastnictví rodu Wratislavů, kteří ho pronajímají ke komerčním účelům. Evžen Wratislav, jeden z posledních potomků, žije v Jižních Čechách v obci Dírná, kde spravuje polnosti a lesy.

Na místě dnešního domu (č. p. 366) se původně nacházely dva domy „na právu" chrámu Matky Boží před Týnem (Týnský chrám). Knihy obchodní jurisdikce se nezachovaly, takže první zpráva o východně položeném domě pochází z roku 1591, kdy jej zdědil Václav Svatoš, bednář, po svém otci. Tehdy k domu patřila malá zahrada. V domě se vystřídalo několik majitelů, než se dostal do správy rodu Vratislavů z Mitrovic. To se psal rok 1671. Od této doby se domy, které byly později přestavěny na palác, nacházejí v jejich vlastnictví a nesou název Palác Vratislaw. Zahrada u Paláce Vratislaw prodělala dvě fáze výstavby. První etapa se uskutečnila v letech 1670-71; v této fázi měla být zřejmě zřízena druhá terasa s impozantním schodištěm, obvodové zdi, Salla Terrena a východně od ní výklenek, který stojí přímo v ose. K druhé fázi výstavby mělo dojít ve dvacátých letech 18. století.

V roce 1789 zemřel Kryštof Karel hrabě Vratislav a dům zdědil jeho syn Jan Václav Vratislav z Mitrovic, nejvyšší kancléř. Protože neměl potomky, daroval v roce 1709 polovinu domu svému bratru Františku Karlu Vratislavovi. Zápis o tomto darování byl proveden teprve v roce 1712. V témže roce Jan Václav Vratislav uvalil na část vlastnictví Vratislavu svěřenectví. Do tohoto svěřenectví byl v roce 1717 vložen i dům č. p. 366 na Malé Straně. K tomu došlo po smrti hraběte Jana Václava Vratislava z Mitrovic a jeho bratra Františka Karla Vratislava poté, co dům přešel na jeho sestry Marii Josefu hraběnku Šlikovou a Marii Alžbětu hraběnku Althanovou. Obě sestry dům prodaly královskému komořímu Jiřímu Bernardu Vratislavovi z Mitrovic s tím, že dům bude připojen ke svěřenectví. Dům se tak dostal do svěřenectví a byl zanesen do zemských desek. V letech 1824-1894 došlo k velké stavební úpravě, ale nezachovaly se ani plány, ani spisy o této přestavbě. Zbyl pouze jeden plán a rozpočet nákladů pro přístavbu zahradního domku u č. p. 366 v archivu rodiny Vratislavů ve Státním archivu Jindřichův Hradec.

Oáza klidu
Horní zahrada stoupá jižním směrem do svahu k Seminářské zahradě. Nad schodištěm se nalézají dva pavilóny umístěné u zdí, které hraničí se sousedními zahradami. Na východní straně hraničí zahrada s Vrtbovskou zahradou, na západní se zahradou Velvyslanectví USA. Zahrada je na nejvyšším místě zakončena belárií (letohrádkem).