Kavárna v duchu kubismu

Dům U Černé Matky Boží, postavený na železobetonové nosné konstrukci chicagské školy, byl navržen pro obchodníka Františka Josefa Herbsta jako obchodní dům. Pětipatrová budova s arkýřovými okny a mansardovou střechou nabízela obchodní i provozní prostory a v prvním patře unikátní kavárnu, zařízenou kubistickým nábytkem. Nový směr - kubismus se prosadil svým osobitým způsobem, kdy se umělci snažili trojrozměrný obraz rozdělit a přetvořit do geometrických tvarů. Tento trend se projevoval převážně v malbě, grafice a plastice, avšak čeští umělci se jím nechali inspirovat také v architektuře.

Dům s madonou
Kromě názvu převzal nový dům v tehdy moderním stylu také původní znamení - barokní sošku černé Madony s dítětem v náručí. Její kopie byla zhotovená na Akademii výtvarných umění a opatřena zlatou mřížkou je dodnes umístěna na nároží domu. Architekt Josef Gočár musel radním před zahájením stavby předložit své architektonické návrhy, což nebylo vůbec jednoduché. Nakonec uspěla až druhá stavební verze z roku 1911, která obsahovala více kubistických hran, arkýřů, typických kubistických hlavic okenních sloupků a balkóny zdobené kovaným kubistických zábradlím. Gočárovi se podařilo začlenit dům do historické zástavby Starého Města tak, aby ladil s okolními stavbami. Dům U Černé Matky Boží je výjimečná stavba, jak svým kubistickým půdorysem, tak i svým harmonickým včleněním do staré zástavby. Kavárna Grand Café Orient v prvním patře domu je pravděpodobně nejkrásnější ukázkou kubistického interiéru na světě.

Kavárna z roku 1912
Kavárna pod jménem Grand Café Orient byla otevřena v roce 1912. Provozně byla spojena se suterénním vinným sklepem, kde se nacházelo technické zázemí kavárny. Druhé patro patřilo obchodům s textilem a konfekcí, třetí bylo vyhrazeno pro kanceláře, čtvrté pro byt a kancelář správce, v pátém patře byly komora, půda a prádelna. V prostorách domu byla ve vyšších patrech umístěna expozice představující průřez českým kubismem z let 1911 až 1919, od užitého umění, přes obrazy, plastiky, nábytek až po architektonické modely a plány. Setkat se tu lze s dílem Janákovým, Gudfreundovým, Fillovým a mnoha dalších osobností této doby. Bohužel kavárna přerušila svou činnost krátce po 1. světové válce a obchody nahradila banka. Po r. 1948 zde sídlil n. p. Výstavnictví. Architektura a užité umění dávají této budově jistý punc výjimečnosti. Z celé kavárny se dochovalo pouze několik fotografií a skic od arch. Josefa Gočára. Budova byla podrobena několika úpravám a z originálních prvků zůstalo zábradlí a fasáda. Přestavby kubistické budovy se ujal v letech 1993 - 94 architekt Prágr, který stavbu osvobodil od nánosů socialistické éry i od původních kubistických prvků. Prostorová dispozice kavárny byla změněna a zrušeno bylo i originální vstupní schodiště.

Rekonstrukce
Historicky ojedinělá stavba, která nemá žádné podpůrné sloupy, byla nově otevřena po rozsáhlé rekonstrukci na jaře roku 2005.  Nábytek a mosazné lustry jsou repliky zhotovené na základě černobílých fotografií a dochovaných skic. Za zmínku stojí i nové řešení technologické části kavárny (původně se nacházela v suterénu a byla spojena s kavárnou dvěma výtahy) částečně prosklenou stěnou. V kavárně je rovněž umístěna busta arch. Josefa Gočára od sochaře Jana Laudy.