Kouzlo zahrad Pražského hradu

Mezi nejkrásnější pražské zahrady patří tzv. Královská, která se rozprostírá na ploše 3,6 ha a je ohraničena od západu ulicí U Prašného mostu, ze severu ulicí Mariánské hradby, na východě Chotkovými sady a na jihu Jelením příkopem. V roce 1534 ji založil Ferdinand I. Habsburský na místě tehdejších královských vinic. Zahradní architekti z jižní a západní Evropy se nechali inspirovat italskými renesančními parky s okrasnými rostlinami středomořského původu a vybudovali královskou zahradu, kterou zdobily exotické rostliny i živočichové. Některé z rostlin, například tulipány či jedlé kaštany, nebyly Čechům dosud známé.

Od 16. století se zde pěstovaly citrony a pomeranče, později také fíkovníky a v 1. polovině 18. století se ve sklenících pěstovaly dokonce i ananasy. Během 16. stol. prošla zahrada značnými úpravami. Vybudoval se zde Letohrádek královny Anny a Zpívající fontána. Za vlády Maxmiliána II. byla v roce 1567 postavena Malá Míčovna, v letech 1567 - 1569 Velká Míčovna a v roce 1572 dům královského zahradníka. Díky iniciativě císaře Rudolfa II. bylo v té době možno spatřit exotická zvířata - levharty, lvy či tygry. Císař se postaral také o výstavbu Lvího dvora a Fíkovníku. Na počátku 18. století došlo vlivem nastupujícího nového stylu k barokizaci zahrady. Z tohoto období se zachovala také řada plastik z dílny M. B. Brauna. Královská zahrada byla bohužel v roce 1757 zničena. Znovu byla otevřena u příležitosti korunovace Leopolda II. (1771 - 1782), a poté přeměněna na anglický park (1805 - 1820).

Procházka zahradou Na Baště k Jelenímu příkopu
Od Prašného mostu kolem severního křídla Pražského hradu nad Horním Jelením příkopem, nebo z opačného směru z Hradčanského náměstí přijdete do zahrady Na Baště, která byla založena v roce 1929. Tudíž její historie není tak bohatá, jako v případě Královské zahrady. Název připomíná starší středověká opevnění na severozápadní straně Pražského hradu a celkový dojem dotvářejí zbytky zdiva, lávka s balustrádou a schody do Jeleního příkopu. Při stavebních úpravách zde byly objeveny pozůstatky bašty z doby Karla IV. Zahrada Na Baště je vyvýšená nad úroveň nádvoří. V severozápadní části je malý restaurační pavilon postavený podle projektu O. Rothmayera. Na západní straně sousedí se zahradou Arcibiskupského paláce.

Zahradu Na Baště tvoří dvě části: čtvrté nádvoří Pražského hradu, odkud je přístup zajímavým schodištěm  a samotná zahrada. Návrh pochází z rukou významného architekta J. Plečnika, podle jehož projektů byla upravena (1930). Součástí Pražského hradu je i Jelení příkop, který měl chránit Hrad na severní straně a do poloviny 18. století byl převážně využíván k chovu vysoké zvěře. V 70. letech 18. století byla na místě dřevěného Prašného mostu nasypána kamenná hráz, a tím byl příkop rozdělen na Horní Jelení příkop a Dolní Jelení příkop. Tunel, který obě části propojil byl otevřen v roce 2002. Na severním okraji Horního Jeleního příkopu roste stoletá lípa, pod níž sedával oblíbený "tatíček českého národa" - prezident T. G. Masaryk