Na Příkopech

Po vybudování druhého mostu přes Vltavu roku 1841, v místě dnešního Národního divadla, se přesunulo hlavní komunikační spojení Prahy z Celetné ulice, Karlova mostu, na Národní třídu a Příkopy. Ty se stávají společně s Václavským náměstím centrem města a mají o ně zájem i finanční ústavy. Aby výstavba těchto domů (ve druhé polovině 19. století) mohla být zahájena, bylo nutné dodržet stanovené podmínky, a to jak patřičnou dostupnost, tak i potřebnou velikost pozemků. Relativně volné plochy zahrad a méně hodnotná zástavba v místě rušených hradeb a zasypaných příkopů těmto podmínkám vyhovovaly. Koncem dvacátých a v průběhu třicátých let 20. století se Praha stává významným centrem průmyslu, obchodu a peněžnictví, a s tím souvisí i výstavba průmyslových paláců, obytných domů a bankovních objektů.

Významné domy
Během 19. století bylo Na Příkopech postaveno několik důležitých komerčních budov a domů. Do roku 1926 zde stála například budova České banky Union. Ta objekt zlikvidovala a vypsala soutěž na novou stavbu. V projektu se počítalo s rozšířením parcely až na Ovocný trh, kde se za tímto účelem bohužel zbořilo pět domů. Nakonec banka parcelu prodala. Plochu bývalé banky tak vyplnil (ve 30. letech) pavilon výtvarného spolku Myslbek.

Místo, kde dnes stojí Česká národní banka, se po založení Starého Města králem Václavem I. nacházelo v prostoru za hradbami, mezi hlavními vstupy do města, Havelskou bránou a místem dnešní Prašné brány, mimo hlavní komunikační tahy. Lokalita nebyla zastavěna ani po založení Nového Města roku 1348. Výstavba v okolí dnešní ČNB se tehdy koncentrovala především do míst podél příkopu se Starým Městem a podél Dlážděné ulice (dnešní Hybernská), hlavní přístupové komunikace do města z východní strany. Na místě, kde je dnešní ČSOB, stával až do dvacátých let 20. století nárožní domek pocházející ze 14. století. Jeho zbouráním tak Praha ztratila cennou památku a místo, kde v domě zvaném U tří lip zemřela roku 1862 Božena Němcová. V letech 1927 - 1933 tu byla postavena centrála České průmyslové banky od architekta Bedřicha Bendelmayera. Budova byla jednou z mnoha ředitelství českých bankovních domů, které si pro své ústředí zvolily právě parcelu Na Příkopě. Ulici se kdysi přezdívalo český Wall Street. Mezi další zajímavé budovy na prestižních Příkopech patří Živnostenská banka, která svou činnost zahájila v najatých místnostech domu U tří lip, na rozcestí ulic Na příkopech a Panské. V roce 1896 byly zakoupeny od stavitele F. Buldry domy U tří kaprů a U železného muže. Na místě těchto domů byly podle návrhu architekta Osvalda Polívky v listopadu 1897 zahájeny stavební práce nové bankovní budovy Na Příkopech. Novorenesanční stavba byla kolaudována 15. května roku 1900 a výstavba byla završena umístěním sochy kráčejícího Génia v rouše se lvem (podle římské mytologie ztělesňoval strážného ducha, který drží ve zdvižené ruce hořící pochodeň). Po jeho boku je lev, který pod pravou přední tlapou drží kouli, na které je plastika datována. Dílo vytvořil sochař Antonín Popp a představuje symbol pokroku a liberalizace obchodu. Až budete procházet ulicí Na Příkopech, nezapomeňte se podívat na zmíněné domy a pokochat se jejich architekturou.