Rozhovor

Splátka dluhu, Architekt E. Králíček, Český architektonický kubismus a dalších; autor několika desítek knih o moderní architektuře a statí ve sbornících a katalozích a stovek odborných textů v Respektu, Revolver revue, Lidových novinách, Architektovi apod. Spolupracoval s Českou televizí (seriál 10 století architektury), Českým rozhlasem a BBC, vede rubriku Architektura na internetovém Neviditelném psu.

Jaké lokality z Vašeho pohledu jsou na Praze 1 zajímavé, o kterých se tak často nehovoří?
Praha patří do seznamu světového kulturního dědictví UNESCO a její historické jádro je doslova zavaleno turisty, ale jsou naštěstí místa, kterým se davy vyhýbají, protože je lidé moc neznají, a ta si podržela stále určitou intimitu. Příkladem je okolí Betlémského náměstí nebo některé pasáže. Mnohdy tato místa neznají ani sami Pražané. Mezi zajímavé lokality určitě patří i Boršov (nádvoří domovního bloku), ke kterému se dostanete z Liliové ulice (pozn. najdete zde i vegetariánskou restauraci a čajovnu). Do některých oblíbených uliček vodím i americké studenty. Chodíme pasážemi a ulicemi, jako jsou například Kamzíkova, Kožná, Vejvodova, Zlatá, Stříbrná a Hlavsova, která byla obnovena v 90. letech - je to spojka mezi Jilskou a Michalskou (Pozn.: Dům U Železných dveří je rozsáhlý komplex mezi oběma ulicemi. Je spojený průchodem s podlouhlým nádvořím. Jeho zastavěná plocha činí 150 m² a nádvoří má dalších asi 200 m2. Dům je původně gotický, kolem r. 1560 byl renesančně přestavěn bohatým kupcem Tomášem Habenstreitem ze Streiffeldu. Už tehdy bylo na domě nad portálem do Michalské ulice namalováno v kartuši domovní znamení, které představuje obra se železnými dveřmi na zádech. Jde
o příběh biblického Samsona z města Gazy, kterému při pozdním návratu od nevěstky zavřeli nepřátelé před nosem městskou bránu. On ji však vytrhl z pantů a na zádech odnesl na blízkou horu. V menší kartuši nad Samsonem byl obrázek Madony. Při rekonstrukci domu na počátku 21. st. bylo domovní znamení odhaleno. Na protější straně domu v Jilské ulici je zajímavý pozdně renesanční portál severského typu. V r. 1720 byla k domu přistavěna věž, která má dvě podlaží v úrovni třetího a čtvrtého patra. Při rekonstrukci v r. 2001-2002 zde byly odhaleny barokní malované stropy na ploše asi 700 m².

Jaká ulice je architektonicky přitažlivá pro Vás?
Praha má půvabná místa a stylové ulice, takže je těžké některou z nich upřednostňovat. Mně osobně se samozřejmě líbí i Pařížská. Ovšem z mého pohledu je pestřejší a architektonicky zajímavější Revoluční ulice. Ta na svou novou tvář teprve čeká. Musí se položit nová dlažba a vysadit stromy.

Václavské náměstí je spojnice mezi Starým Městem a Vinohrady. Jak byste si jeho novou tvář představoval? To je často diskutované téma, které zajímá občany Prahy.
Byl jsem členem poroty, která posuzovala soutěž architektů. Před třemi lety jsme vybrali projekt Ateliéru Cigler Marani Architects. Zadání soutěže bylo velmi opatrné, neboť se řešila otázka, zda na Václavské náměstí vrátit tramvajový provoz či nikoliv. Aby se zadavatel soutěže vyhnul tomuto dilematu, tak všichni soutěžící měli zpracovat dva návrhy - s tramvají i bez ní. Osobně bych volil minibusy, které jsou levnější a šetrnější. Vítěz se vrátil k motivu dvojité aleje, která tu kdysi bývala, což je jistě správné. Návrh dává prostor chodcům, což je důležité - náměstí by mělo zůstat místem setkávání, odpočinku i nakupování, nikoliv mít charakter běžné ulice. Velkým problémem jsou podzemní garáže, které nejen vnitřní Praze velmi chybějí, a také přeložení komunikační větve magistrály před Národním muzeem, a tím pádem i scelení náměstí.
Pozn.: Doba realizace je závislá na dokončení městského okruhu a s tím spojené úpravy severojižní magistrály za Muzeem, dále na podzemních garážích a na rozhodnutí o způsobu vedení MHD v prostoru náměstí. Projekt měl zahrnovat úplně nový povrch náměstí včetně dopravy, parkování, mobiliáře a zeleně).

Souhlasíte se začleňováním moderních budov do vnitřní - staré Prahy? Je tady ještě pro ně prostor?
Souhlasím. Jsem členem komise expertů Památkové péče pro Prahu. Pravidelně zasedáme a posuzujeme kromě jiných úkolů i návrhy novostaveb, nástaveb a dvorních objektů. Kupodivu jsou tu pořád i nezastavěné proluky. Do pestré a jinde ve světě nevídané mozaiky, která zahrnuje všechny architektonické styly od doby románské až po funkcionalismus, určitě dobře zapadnou i moderní stavby. Ty Praha „unese", tak jako unesla třeba Tančící dům nebo palác Euro. Ovšem každé nové rozhodnutí se musí pečlivě zvážit.

Jaké jsou parametry pro výstavbu půdních vestaveb?
Majitelé mají velkou snahu získat větší obytné plochy. Pokud by dům byl upraven tak, aby neztratil svou tvář, pak se půdním vestavbám nebráním. Můj názor se tedy od stanoviska některých konzervativních památkářů, kteří jsou apriori proti všem půdním vestavbám v pražském centru, liší. Kolorit Starého Města se podle mého názoru tímto nenaruší. Sbor expertů doporučuje zpravidla ateliérová okna v rovině střechy, nikoli vikýře (samozřejmě, pokud tam kdysi vikýře již byly, lze je obnovit - i takové případy existují, jak je zřejmé na Langweilově modelu). Příkladem novodobých a přitom citlivých řešení je třeba střecha budovy Celnice na náměstí Republiky, kde při pohledu z ulice předpokládáte eternitové šablony a přitom to jsou vlastně speciální střešní okna, neboť ty šablony propouštějí světlo. Méně zdařilá je ovšem novodobá nástavba této budovy.

Stará Praha a moderní design? Co říkáte na tuto otázku?
S pokorou je třeba zvážit, kde je možné moderní prvky použít. Každý z expertů má mantinely nastavené odlišně. Nemáme samozřejmě ve Sboru stejný názor, a proto se po debatě o definitivním stanovisku hlasuje. Co se týče různých stylů, byly mnohé zpravidla dříve kritizovány (nejvíc právě ty nedávno překonané!). Stačí si třeba přečíst, s jakým odporem se první republika dívala na dnes tak ceněnou secesi nebo později architekti v éře socialistického realismu (tzv. sorely) na funkcionalismus. To je třeba mít na zřeteli, abychom se zbytečně nepřipravili o cenné stavby a prvky z nedávné doby, které nám dnes připadají passé. Obecně se domnívám, že obecně neexistuje dobrý a špatný styl, jsou jen dobří a špatní architekti. I ta protivná stalinská sorela má několik velmi dobrých příkladů - v Praze např. hotel Jalta na Václavském náměstí od arch. Tenzera. Má nádherný interiér a perfektní detaily.

Architekti někdy necitlivě aplikují moderní prvky do interiérů...
To je privátní rozhodnutí investora. Bydlím na Letné v krásné tiché ulici a sleduji, jak se mění fasády nedávno ještě zašlých nebo přímo zdevastovaných domů, jimž po dekády chyběla řádná údržba. Teď se sem stěhují mladí lidé, samozřejmě ti movitější, kteří adaptují půdy a zachraňují tak i fasády.

Přehled tvůrčí a publikační činnosti
Výběr z knih:
- Pražský hrad a TGM (s J. Kovtunem, Praha 1996)
- 10 století architektury - Architektura XX. století ( Praha 2001)
- J. Plečnik - architekt Pražského hradu (s kol. Praha 1997)
- Praha 1891-1914 (s J. Svobodou) ad.
recenze a články v Lidových novinách, Respektu, Revolver Revue, Umění v řemeslech, Architektu atd.
spolupráce na pořadech ČT (10 století architektury), ČRo, BBC
Dokumentace ohrožených staveb a areálů (též s nadací CORA)

Anotace nejvýznamnějších publikací, projektů, děl a realizovaných výsledků za dobu vědecké, výzkumné, vývojové, umělecké nebo další tvůrčí činnosti:
1. Architektura XX. století (Expozice v rámci výstavy 10 století architektury, Praha - Hrad, 2001) - autor
2. J. Plečnik - Architektura pro novou demokracii (výstava; Pražský hrad 1996, reprízy Lublaň, New York, Paříž, Haifa, Barcelona, Brusel, ...) - spoluautor (s D. Prelovšekem, T. Valenou a M. Řepou)
3. Splátka dluhu. Práce německy hovořících architektů v Praze 1900-1938 (výstava; Praha, Berlín, Vídeň, Rotterdam, Stockholm ad.)
4. Architekt Emil Králíček (výstava; Praha, Darmstadt, Berlín, Vídeň, Rotterdam ad.)
5. Český architektonický kubismus (výstava, s D. Mertou; Praha, New York, Tokio, Hradec nad Moravicí, Luxemburg. Helsinky, Madrid, Berlín, ad.)