Setkání s Evou Jiřičnou

Když v roce 1968 odjela na tříměsíční stáž do Londýna, netušila, že komunistický režim jí zrušil výjezdní doložku a že se bude muset o sebe a svého bratra postarat sama v cizí zemi. Přestože ve své milované vlasti nežije již 42 let, na některé okamžiky nezapomněla. Prahu zbožňuje, ale bohužel nemá na ni tolik času, kolik by chtěla. Proto je vděčná i za krátkou procházku Starou Prahou.

Vaše oblíbené místo?
Architektonické studio AI - Design sídlí na Anenském náměstí - tedy kousek od Karlova mostu - ten přece nemohu obejít, když chci na Kampu či na Pražský hrad. Ráda se toulám starými zákoutími Prahy a při tom si vybavuji různé vzpomínky.
Těžko hledám nejoblíbenější místo, neboť každé má pro mne svůj osobní význam a citovou vazbu. Sice tady nežiju, ale je to stále můj domov. Když jdu okolo Betlémské kaple, tak nevnímám jen tu stavbu, ale především si vybavuji architekta Jaroslava Fragnera, u kterého jsem tři roky studovala. Před sebou vidím studenty debatující nad jeho výkresy. Praha je pro mne  ,řetězem vzpomínek'. Je to jiné, než když jdu po Paříži nebo po jiné světové metropoli. Těžko mohu životní etapu prožitou v Praze od sebe odtrhnout. Uvedu vám další příklad: Když jdu okolo Židovské synagogy, naskočí mi další vzpomínka z mého dětství. Jako sedmiletá jsem každou neděli chodila s kamarádkou na nedělní procházky. Poštěstilo se nám, když nás rabi provedl starou synagogou a vykládal nám záživné historky. To mi z paměti nikdy nevymizí. Měla jsem to štěstí, že jsem hodně cestovala, ale musím zdůraznit, že Praha je jedno z nejkrásnějších měst se svou výjimečnou atmosférou.

Čemu to  přičítáte?
Praha má svého nepopsatelného ducha. Myslím si, že to má na svědomí právě historie. Praha byla a je křižovatkou, kde se sbíhaly vlivy ze všech světových stran. Když bývalý prezident Václav Havel nazval Kostel sv. Anny ,pražskou křižovatkou', tak jistě věděl, proč takový název zvolil. Ideově, politicky, kulturně a historicky, ale také architektonicky je Praha křižovatkou měst. Za ta staletí se tady vytvořil jakýsi duchovní konglomerát. Praha má duši těch (mezi nimi byl i nejvzdělanější panovník Rudolf II.), kteří se o její hodnoty mnohdy tvrdě zasloužili.

Má podle vás moderní Praha svou duši?
Já doufám, že proud myšlení, kterým tato společnost žije, se vykrystalizuje. To má vliv i na atmosféru města. Z mého pohledu bohužel všechna velká města trpí současnou globalizací.Věřme, že si jednotlivé metropole ,udrží' svou originalitu a své charakterové diferenciace. Snad se podaří globalizaci potlačovat a tím vytvářet obranné mechanizmy.
I moderní metropole pak bude mít svou duši.

Architektura je zrcadlem doby, souhlasíte?
Určitě. Architekt Jaroslav Fragner říkal, architektura je vždy na prvním místě. Víte,  architekt - jedinec nic nezmůže, pokud nemá vazbu. Architekti jsou financováni těmi, kdo mají peníze a jsou tzv. u moci. Jde o to, aby se ztotožňovali s tím, kdo si u nich práci objednává. Když budu dělat klientovi naschvály, tak výsledného efektu nedosáhnu. Dobrá spolupráce architekta a klienta je základem úspěšného projektu. Architekt dnes už pracuje s celým týmem odborníků a všichni musejí táhnout za jeden provaz. Sám se nemůže prosadit. Architekt do své práce promítá své intelektuálské, emoční a jiné cítění. Architektura je projev názorů a postojů... To, co vytvářejí ženy - architektky bude vždy jiné. Mají šanci a to je dobře. Ve škole (ateliér architektury na VŠUP v Praze), kde učím, zjišťuji, že studentky jsou mnohdy  v něčem lepší než studenti. Ve finále vzájemná spolupráce mezi ženami - architektkami a muži - architekty musí být. Je to jako ve vztahu.

Vaše další potěšení kromě práce?
Ráda cvičím pilates a jógu. Také ráda čtu - téměř vše, co mi přijde pod ruku: poezii, román, autobiografie, odbornou literaturu. Nyní čtu o nanotechnologiích...

Navržené náhrdelníky pro BeldaFactory se staly ozdobou Designbloku. Co vás přimělo k tomu, abyste zkusila design šperků?
V určitém věku můžete zkusit různé projekty. Tato nabídka byla výzvou od pana Bendy. Lidské tělo v architektuře hraje svou důležitou roli stejně tak, jako v designu. Moc mne to bavilo, i když jsem s tím dosud neměla žádné zkušenosti. Hra s materiálem a detailem šperku, který reprezentuje ženu, mně činila potěšení.

Jak se stavíte k pojmu aktivní stárnutí?
Naštěstí bez ohledu na můj věk mohu tvořit i dále. Kdybych byla zaměstnaná, tak by mne už asi propustili, protože jsem ,stará'. Ale věk přece nerozhoduje... Myslím si, že aktivní myšlení je důležité, neboť vás posunuje k novým možnostem, příležitostem i ve stáří. Nemám čas se zabývat tím, co mne bolí. Chci ještě tvořit, poznávat a žít...

Kontakt:
www.ejal.com
www.belda.cz