Symbolika domovních znamení

Za domovní znamení považujeme obrazy, reliéfy, plastiky, hesla, předměty a symboly. Zachované památky jsou přehlídkou slohů, významů a funkcí.

První  individuální označení symboly na štítech domů se objevily v Praze ve druhé polovině 14. století. Nejstarší znamení Malé Strany byla soustředěna do Mostecké ulice,  Malostranského náměstí i do oblasti Josefova a v písemných pramenech bývají nejčastěji uvozena předložkou "ad" (přeloženo do češtiny "u"). Staré Město je přehlídkou 900 domovních znamení ze 17. století a opakuje se v nich 265 ikonografických symbolů. Malovat znamení na domy bylo úspěšnou profesí v pražském cechu malířů a štítařů. Na zdech domů visely vedle plastik deskové obrazy, nebo obrazy figur, zvířat, rostlin (např. růže, palma), nebeských těles (např. slunce, měsíc, hvězdy, kometa), nadpřirozených ochránců, čísel a předmětů, nebo byly malovány přímo na zeď. Kolem znamení se točí řada pověstí. Většinou původní význam nevysvětlují, ale odrážejí mnohé z povahy pražských starousedlíků, kteří měli v oblibě strašidelné, humorné či mordýřské historky. Za všechny alespoň dvě:  Zlatou hlavu v Karlově ulici povolili v roce 1706 jako vývěsní štít parukáři. Nejspíš to byl běžný stojan na odkládání paruk, který si dal řemeslník z reklamních důvodů pozlatit, a tak se hlava stala znamením. Více vtipu má příběh o pivovarníkovi od Zlatého klíče z Karmelitské ulice, jenž údajně schovával recepturu nápoje stále pod zámkem a přitom podle ní už dávno vařili v Norimberku.

Ve středověku si na domovních znameních zakládali kupci, krčmáři a mistři řemeslníci. Během necelých dvou set let tato znamení zanikla, neboť domy přecházely do vlastnictví židovských rodin a majetkoprávní systém a kultura tomuto typu tehdejší "reklamy" nepřály.

Dnes se místo znamení objevují na domech reklamní vývěsní tabule, štíty a málokdy vidíme vkusný nápis odpovídající živnosti. O něco lépe jsou na tom hospůdky a kavárničky, které se snaží o stylizaci. Nicméně vzhled a kouzlo starých domů na Praze 1 nemohou tyto „reklamní poutače" zastínit.

Výklad domovního znamení
U Zlatého prstenu (Týnská č. 6), Staré Město Pražské
V 15. století bydlíval U prstenu koštéř vína. Jeho působení souviselo nejspíš s čilým provozem sousedního Ungeltu. Ten jednoho večera ztratil na rynku jedno ze staroměstských strašidel. Měšťan jej zvedl a pověsil na vrata. Svému domu tak zajistil magickou ochranu, neboť prsten, opasek a náramek principem uzavřeného kruhu ochraňuje před nečistými silami. Podle staré římské tradice nosíme snubní kroužek na čtvrtém prstu, protože odtud údajně vede žíla přímo do srdce. Pražští měšťané jej nosili nejen na prstech, ale na oděvu, na krku či zapletené do účesu. A jak dokládá pověst, i duchové tomuto způsobu zdobení zcela podlehli.

Dům U Zlatého slunce ve Valdštejnské ulici č. 20
Všimli jste si, že všechna dochovaná slunce na pražských domech mají podobu mužské tváře? Renesanční dům ve Valdštejnské ulici vyrostl po požáru v roce 1541 na spáleništi. Havel Oberšvender - opatrovatel stříbrného nádobí císaře Rudolfa II. - dal roku 1623 vytesat nad portál reliéfní zlaté slunce (dárce tepla a světla).