U bílého jednorožce

Staroměstské náměstí je obklopeno magickými domy a téměř na každém z nich uvidíte řemeslně zdařilé erbovní znamení. Je zajímavé, že nejvíce se na pražských domovních štítech zabydlela zvířata, ať již v naturalistickém, heraldickém či astrologickém portrétu. Vedle nich vévodí osoby, jako například panny, bratři, děti, šermíři, jezdci, sedláci, husaři, myslivci, lesníci apod. Většina lidských vlastností, jež středověk připisoval zvířatům, pochází z bajek a alegorií.

Dům U bílého jednorožce - Staroměstské náměstí
V erbovním znamení připomínal jednorožec vzepjatého hřebečka s rohem útočně trčícím uprostřed čela. Kameník na sklonku první třetiny 16. stol. znamení pravděpodobně jen poupravil, ale je zřejmé, že pravého jednorožce nikdy neviděl. Symbolickou roli vedle zvířete hraje postava panny. Vedle dalších, poněkud starších již zapomenutých významů (převážně mysticko-náboženských) toto spojení představovalo tehdy zkrocení mužské síly erotickým poutem.  Původ této symboliky se nese od dob antiky a má několik variant příběhů. Panna měla sloužit lovcům jako lákadlo k dostižení zvířete, které je vůči dívčí nevinnosti a něze bezbranné. I když zvíře vládne silou, nechá se od panny laskat. Svůdná bytost toho využije, spoutá zvíře řetězem a lovci mohou získat vzácnou trofej - roh - údajně spolehlivý prostředek proti hadímu uštknutí. Jeden zámožný Pražan z dob renesance zázračnému receptu uvěřil a pro své soukromé muzeum koupil jednorožcům roh. Z erbovního znamení je patrné souznění panny se zvířetem.