U Zlaté číše

Dnes se vydáme do proslavené Nerudovy ulice, kde uvidíme několik architektonicky zajímavých domů se zdobnými prvky a reliéfy. Můžeme obdivovat zručnost tehdejších řemeslníků i smysl pro detail. Symbolika domu s číslem 16 v Nerudově ulici je toho důkazem.

Jedním ze čtrnácti nejstarších pražských cechovních znamení byla zlatá číše. Podle historických pramenů víme, že zlatnickému řemeslu byli nakloněni Jan Lucemburský i Karel IV. Mistři zlatníci měli tehdy pevnou organizaci, patrona Eligia, svůj cechovní kostelík v Platnéřské ulici, poklad a modrou korouhev se zlatým kalichem. Ten v sobě skrýval, ostatně jako i jiné pražské domy, svou symboliku.

Po stopách zlaté číše
Dům č. 16 v Nerudově ulici v Praze nechal po roce 1660 označit právě zlatým pohárem zlatnický mistr Jan Schuman. Jeden ze spoludědiců domu - zeť mistra - významný malostranský štukatér Jan Petr Palliardi - vtiskl domovnímu znamení roku 1682 původní podobu. Bohužel dům museli majitelé kvůli dluhům prodat a navíc syn Jana Schumana, zlatník Bartoloměj, už řemeslo U Zlaté číše neprovozoval. S jeho jménem však bývá spojován vznik domovního znamení U tří červených srdcí na Úvoze. Zlatníci si Nerudovu ulici velice oblíbili, což dokazují další tři sousední domy vedle Zlaté číše. Ty vlastnil klenotník František Disbach.

Domy včetně Zlaté číše patřily po několik let baroknímu architektu Janu Santinimu Aichlovi, který se zasloužil o přestavbu šlechtických paláců. Tyto dominanty Nerudovy ulice jsou nepřehlédnutelné dodnes.

Co se týče reliéfu na zmiňovaném domě č. 16, ten dostal novou klasicistní tvář koncem 18. století.